Když slunce se sklání k západu
snažím se zahnat nudu.
Sleduju na ulici lidi
nikdo z nich přes závěs nevidí.
Jdou ruku v ruce, ty zamilované páry
A u nás doma? Nuda,řev a sváry.
Dosedám do křesla, hlavu mám v dlaních...
Hlava mě bolí z nich.
Vzponínám, co mohlo být,
Co jsem kdysi mohla mít...
Měl sladký úsměv - já byla nesmělá.
Udělala jsem,co jsem neměla...
Být na svatého Valentýna sám...
Jak dobře tenhle pocit znám.
Je to den vzpomínek a přání
nic mi nepomůže, nepřivede k ní.
Tam k řece, kde to začalo
Tam, kde moje srdce skončilo.
Měl mokré brýle, já mokré vlasy,
chtěla jsem ho obejmout - asi...
Od minulého roku byla to změna
I já jsem trochu jiná
On měl delší vlasy, chovaní lepší
Ta změna mě hodně těší...
On má ale holku - stokrát lepší než já.
Jen očekávám, co osud dá.
Teď trhám kus látky s jménem vypáleným.
Chci ho vzít